Zanedbání povinné výživy je téma několika stran v České Republice. TOP 09 dává ústy Markéty Pekarové Adamové najevo, že chce přitáhnout šrouby zkrácením doby neplacení výživného, po které se stane neplacení trestným činem (Kopecký 2016b). ČSSD to bere z jiné strany a skrze ministryni práce a sociálních věci Michaelu Marksovou prosazuje vyplácení výživného zálohově a chce případně nezaplacené výživné na povinných vymáhat zpětně (Kopecký 2016a).
Z dílny ministra spravedlnosti za ANO 2011 Roberta Pelikána vzešla Analýza aktuálních otázek výživného (2017). Tato zpráva jistě stojí za přečtení, neboť osvětluje problematiku a praxi okolo výživného nejen v Česku, ale dává k porovnání i příklady z praxe v okolních Evropských zemích. Jedno z doporučení této zprávy je, že soudy by měly přistupovat k trestu odnětí svobody kvůli neplacení výživného jen po vyčerpání ostatních postihů povinného.
Jako rozvedeného a povinného mě to toto téma také zajímá, i když doufám, že se do situace, kdy se mě tyto věci budou přímo dotýkat, nikdy nedostanu.
Ihned, kdy se o tomto tématu začalo v roce 2016 diskutovat, mě napadlo, obzvláště v souvislosti se zkracováním lhůty, po které se z neplacení stane trestný čin, jaký vliv má na počty neplatičů výživného nezaměstnanost. Nezdálo se mi, že by zkrácení této lhůty významně přispělo ke snížení výskytu neplacení výživného.
Rozhodl jsem se porovnat údaje ze statistik Policie ČR o trestných činech a údaje týkající se hospodářského výkonu a nezaměstnanosti Česka. Zkoušel jsem porovnat zjištěné trestné činy zanedbání povinné výživy s HDP podle Českého Statistického Úřadu (ČSÚ), nezaměstnaností podle ČSÚ, nezaměstnaností podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), průměrem počtu evidovaných uchazečů o práci (MPSV) a součtu nové hlášených uchazečů o práci (MPSV). Jako nejlépe korelujíc se ukázala být hodnota ročního průměru počtu evidovaných uchazečů o práci (MPSV).
Dne 1. ledna 2010 nabyl účinnosti nový trestní zákoník a byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 40/2009 Sb. S ním přišla i změna paragrafu zločinu zanedbání povinné výživy z § 213 na § 196. Do § 196, oproti znění § 213, přibyl konkrétní časový limit čtyř měsíců, po kterých se neplacení výživného stává trestným činem. Přibyl také § 196a, který umožňuje zakázat povinnému řízení motorového vozidla.
Zdrojová data a Rmarkdown dokument generující tento dokument jsou dostupná v GitHub repozitáři https://github.com/wilx/zanedbani-povinne-vyzivy-statistika.
| rok | zjištěno | stíháno osob | z toho ženy | paragraf | nezaměstnanost v % (MPSV) |
|---|---|---|---|---|---|
| 2016 | 10 611 | NA | NA | § 196 | 5,5 |
| 2015 | 12 089 | 10 704 | 1 322 | NA | 6,5 |
| 2014 | 13 939 | 12 494 | 1 446 | NA | 7,7 |
| 2013 | 14 726 | 13 280 | 1 372 | NA | 7,7 |
| 2012 | 14 209 | 12 800 | 1 358 | NA | 8,6 |
| 2011 | 15 301 | 13 786 | 1 516 | NA | 8,6 |
| 2010 | 14 662 | 13 367 | 1 287 | NA | 9,1 |
| 2009 | 11 987 | 10 922 | NA | § 213 | 8 |
| 2008 | 10 118 | 9 183 | NA | NA | 5,5 |
| 2007 | 10 253 | 9 164 | NA | NA | 6,6 |
| 2006 | 11 571 | 10 397 | NA | NA | 8,1 |
| 2005 | 12 351 | 11 162 | NA | NA | 9 |
| 2004 | 13 094 | 11 775 | NA | NA | 9,2 |
| 2003 | 12 671 | 11 437 | NA | NA | 9,9 |
| 2002 | 12 558 | 11 256 | NA | NA | 9,2 |
| 2001 | 11 419 | 9 990 | NA | NA | 8,5 |
| 2000 | 12 055 | 10 565 | NA | NA | 9 |
| 1999 | 12 550 | 10 960 | NA | NA | 8,5 |
| 1998 | 11 508 | 10 064 | NA | NA | 6 |
| 1997 | 10 089 | 8 854 | NA | NA | 4,3 |
| 1996 | 9 462 | 8 339 | NA | NA | 3,1 |
| 1995 | 8 605 | 7 292 | NA | NA | 3 |
| 1994 | 6 984 | 5 950 | NA | NA | 3,3 |
| počet evidovaných uchazečů (průměr, MPSV) | nově hlášených 1.-12. (MPSV) |
|---|---|
| 405 957 | 564 384 |
| 478 875 | 601 951 |
| 561 437 | 643 359 |
| 564 448 | 614 505 |
| 504 381 | 589 368 |
| 507 779 | 657 717 |
| 528 750 | 751 169 |
| 465 576 | 823 989 |
| 324 575 | 578 302 |
| 392 777 | 558 545 |
| 474 790 | 610 730 |
| 514 310 | 638 206 |
| 537 426 | 674 359 |
| 521 583 | 666 276 |
| 477 466 | 677 374 |
| 443 826 | 653 585 |
| 469 967 | 668 158 |
| 443 171 | 721 126 |
| 311 677 | 638 583 |
| 219 502 | 498 546 |
| 160 657 | 376 763 |
| 155 571 | 352 221 |
| 172 064 | 386 974 |
| rok | zjištěných trestných činů | počet evidovaných uchazečů |
|---|---|---|
| 2016 | 0,44 | 0,61 |
| 2015 | 0,61 | 0,79 |
| 2014 | 0,84 | 0,99 |
| 2013 | 0,93 | 1 |
| 2012 | 0,87 | 0,85 |
| 2011 | 1 | 0,86 |
| 2010 | 0,92 | 0,91 |
| 2009 | 0,6 | 0,76 |
| 2008 | 0,38 | 0,41 |
| 2007 | 0,39 | 0,58 |
| 2006 | 0,55 | 0,78 |
| 2005 | 0,65 | 0,88 |
| 2004 | 0,73 | 0,93 |
| 2003 | 0,68 | 0,9 |
| 2002 | 0,67 | 0,79 |
| 2001 | 0,53 | 0,7 |
| 2000 | 0,61 | 0,77 |
| 1999 | 0,67 | 0,7 |
| 1998 | 0,54 | 0,38 |
| 1997 | 0,37 | 0,16 |
| 1996 | 0,3 | 0,012 |
| 1995 | 0,19 | 0 |
| 1994 | 0 | 0,04 |
Graf normalizovaných hodnot zjištěných trestných činů zanedbání povinné výživy a počtu evidovaných nezaměstnaných (MPSV ČR).
Korelace zjištěných trestných činů zanedbání povinné výživy a počtu evidovaných nezaměstnaných (MPSV ČR)
Korelace zjištěných trestných činů zanedbání povinné výživy a počtu evidovaných nezaměstnaných (MPSV ČR), Bayesův model
Pearsonův korelační koeficient mezi zjištěnými trestnými činy zanedbání povinné výživy a počty evidovaných nezaměstnaných v letech 1994 až 2016 je \(r(21)=0{,}88\), \({CI}_{0{,}99}=(0{,}65; 0{,}96)\), \(p=0{,}000000044\), \(r^2=0{,}77\). Odhad korelačního koeficientu Bayesovou metodou \(\widetilde{\rho}=0{,}86\), \({HDI}_{0{,}99}=(0{,}6; 0{,}97)\).
Generalizovaný lineární model \(Y = 0{,}014 \cdot X + 6123\), kde \(Y\) je počet zjištěných trestných činů zanedbání povinné výživy a \(X\) je průměrný počet evidovaných nezaměstnaných za rok, předpovídá průsečík s osu \(y\) s intervalem spolehlivosti \(CI_{0,99}=(4265; 7981)\). Sklon linárního modelu má interval spolehlivosti \(CI_{0,99}=(0{,}0095; 0{,}018)\).
Korelace nutně neznamená příčinu-důsledek, ale korelační koeficient \(0{,}88\) mezi zjištěnými trestnými činy zanedbání povinné výživy a počty registrovaných nezaměstnaných je poměrně vysoký. Z generalizovaného lineárního modelu vyplývá, že 4265 až 7981 neplatičů neplatí z jiných důvodů než kvůli nezaměstnanosti. Z téhož modelu také vyplývá, že 1 až 2 % nezaměstnaných přestane platit výživné.
Tento vztah zanedbání povinné výživy a nezaměstnanosti jistě stojí za hlubší zkoumání. Pravděpodobnost, že nezaměstnanost způsobuje alespoň část výskytů neplacení výživného, se mi zdá velmi vysoká. Vzhledem k tomu se domnívám, že utažením šroubů à la TOP 09 nemůže dojít k významnému zlepšení placení výživného.
KOPECKÝ, Josef, 2016a. Marksová opět navrhla zálohové výživné, chce zvýšit i přídavky na děti [online]. 31. srpen 2016. Praha: iDNES.cz. [vid. 2017-05-21]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/marksova-opet-navrhla-zalohove-vyzivne-chce-zvysit-i-pridavky-na-deti-1z3-/domaci.aspx?c=A160831_095020_domaci_kop
KOPECKÝ, Josef, 2016b. Neplacení výživného ať je trestné už po dvou měsících, navrhla TOP 09 [online]. 2. červen 2016. Praha: iDNES.cz. [vid. 2017-05-21]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/neplaceni-vyzivneho-at-je-trestne-uz-po-dvou-mesicich-navrhla-top-09-1f9-/domaci.aspx?c=A160602_144233_domaci_kop
MAREŠOVÁ, Alena, Martin CEJP, Drahuše KADEŘÁBKOVÁ a Milada MARTINKOVÁ, 2000. Kriminalita v roce 1999 – Sborník statí pracovníků IKSP a časové řady vybraných ukazatelů kriminality [online]. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci. Dostupné z: http://www.ok.cz/iksp/docs/260.pdf
MSP, 2017. Analýza aktuálních otázek výživného [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti. Dostupné z: http://www.justice.cz/Justice2/soubor.aspx?id=136138