Zdravotnické prostředky

Stručný deskriptivní popis datové sady

Analyzovaná datová sada „Zdravotnické prostředky – kód, měsíc, IČZ“ pochází z Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS), který spravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Datová sada poskytuje informace o objemu zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění vykázaných jednotlivými poskytovateli zdravotních služeb za posledních pět let.

Primárním cílem datové sady je umožnit hodnocení objemu vykázaných zdravotnických prostředků a souvisejících úhrad zdravotních pojišťoven na úrovni jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb. Data jsou agregována podle roku a měsíce vykázání, kódu zdravotnického prostředku, skupiny zdravotnického prostředku, poskytovatele zdravotních služeb (IČZ), okresu předepisujícího pracoviště a odbornosti předepisujícího pracoviště.

Datová sada obsahuje přibližně 11,9 milionu záznamů, má 9 atributů a její velikost činí přibližně 713 MB. Data jsou zveřejněna ve formátu CSV a aktualizována jednou ročně za uzavřený kalendářní rok.

Mezi hlavní sledované proměnné patří:

• rok – rok vykázání zdravotnického prostředku,

• mesic – měsíc vykázání,

• kod – kód zdravotnického prostředku,

• PZT_typ – skupina zdravotnického prostředku,

• ICZ – identifikační číslo poskytovatele zdravotních služeb,

• okres_predepsani – okres předepisujícího pracoviště,

• odbornost_predepisujici – odbornost pracoviště, které zdravotnický prostředek předepsalo,

• pocet_baleni – počet vykázaných balení,

• uhrada_ZP – celková úhrada od zdravotních pojišťoven v Kč.

V rámci analýzy byla datová sada podle číselníků VZP dále rozšířena o:

• skupiny odborností předepisujících pracovišť,

• typ péče (ambulantní, lůžková, neuvedeno),

• a slovní názvy skupin zdravotnických prostředků.

Datová sada zahrnuje pouze zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Neobsahuje údaje o samoplátcích, připojištění ani péči nevykazované zdravotním pojišťovnám.

	Unique	Missing Pct.	Mean	SD	Min	Median	Max	Histogram
rok	5	0	2022.1	1.4	2020.0	2022.0	2024.0
mesic	12	0	6.5	3.4	1.0	6.0	12.0
pocet_baleni	4882	0	10.9	59.8	0.0	4.0	112558.0
uhrada_ZP	796896	0	10730.5	69441.8	0.0	1543.2	18503976.0

Datová sada je z hlediska kvality velmi dobře připravená, protože u hlavních sledovaných proměnných nejsou přítomny chybějící hodnoty. Obsahuje data za 5 let a všech 12 měsíců v roce.

Většina záznamů se týká nižších počtů balení a menších úhrad, zatímco jen malá část případů dosahuje velmi vysokých hodnot. Typický záznam obsahuje přibližně 4 balení zdravotnických prostředků a úhradu okolo 1,5 tis. Kč. Současně se však v datech objevují i extrémní hodnoty — například více než 112 tisíc balení nebo úhrady přesahující 18,5 mil. Kč.

To naznačuje, že zdravotnické prostředky jsou hrazeny velmi nerovnoměrně: velké množství běžných a levnějších prostředků doplňuje menší počet velmi nákladných zdravotnických prostředků, které výrazně zvyšují celkové výdaje zdravotních pojišťoven.

Datová sada nevykazuje závažné problémy s kvalitou dat. Geografické údaje (okres_predepisujici) neobsahují chybějící hodnoty. Pouze u proměnné odbornost_predepisujici se vyskytuje přibližně 2,2 % chybějících hodnot, což představuje relativně nízký podíl dat.

Dlouhodobý růst úhrad zdravotnických prostředků

Ve všech sledovaných letech je patrný podobný sezónní průběh, kdy nejnižší úhrady bývají zpravidla v letních měsících, zejména v červenci a srpnu, zatímco vyšší hodnoty se objevují na podzim, především v říjnu a listopadu. Zároveň je patrný postupný meziroční růst úhrad, přičemž rok 2024 dosahuje téměř ve všech měsících nejvyšších hodnot ze všech sledovaných let. Pandemie COVID-19 přitom výrazně nenarušila celkový trend vývoje úhrad zdravotnických prostředků, protože napříč sledovanými lety pokračuje postupný každoroční růst celkových úhrad.

Celkové úhrady zdravotních pojišťoven meziročně rostly přibližně o 8–16 % ročně, přičemž nejvyšší růst byl zaznamenán v roce 2022. Současně se každoročně zvyšoval i počet vydaných balení zdravotnických prostředků, a to přibližně o 4–6 % ročně. To naznačuje, že lidé postupně využívají více zdravotnických prostředků a zároveň rostou i náklady na jejich úhradu.

Tento vývoj může souviset jak se sezónností zdravotní péče, tak s dlouhodobým růstem objemu poskytovaných zdravotnických prostředků a jejich cen. Pro přesnější interpretaci by však bylo vhodné doplnit analýzu také o vliv inflace, protože část pozorovaného růstu může být způsobena růstem cen zdravotnických prostředků a obecnou cenovou hladinou, nikoli pouze zvýšením objemu poskytované péče.

Koncentrace úhrad do velkých regionálních center

Linking to GEOS 3.14.1, GDAL 3.12.1, PROJ 9.7.1; sf_use_s2() is TRUE

RCzechia: downloading remote dataset.

Nejvyšší podíl na celkových úhradách zdravotnických prostředků připadá na Prahu (30,6 %), která výrazně převyšuje ostatní kraje. Vyšší podíl vykazují také Jihomoravský kraj (12,4 %) a Moravskoslezský kraj (10,5 %). Naopak nejnižší podíly mají Karlovarský kraj (1,7 %), Pardubický kraj (2,7 %) a kraj Vysočina (2,8 %).

Rozložení úhrad pravděpodobně souvisí zejména s velikostí populace a koncentrací velkých nemocnic, specializovaných zdravotnických pracovišť ve velkých krajských centrech a lékařských fakult ve velkých krajských centrech.

Relativně stabilní struktura úhrad v čase

Warning: Removed 5 rows containing missing values or values outside the scale range
(`geom_text()`).

Ve všech sledovaných letech tvoří největší část úhrad ambulantní péče, jejíž podíl se pohybuje okolo 60 %, zatímco lůžková péče představuje přibližně 38–40 % celkových úhrad. Kategorie „neuvedeno“ je zanedbatelná a po roce 2021 se prakticky nevyskytuje. Současně je, jak už bylo řečeno výše, patrný výrazný meziroční růst celkových úhrad zdravotnických prostředků, které vzrostly o 53 %, tj. z přibližně 20 mld. Kč v roce 2020 na více než 31 mld. Kč v roce 2024. Struktura úhrad podle typu péče přitom zůstává relativně stabilní, což naznačuje, že růst výdajů probíhá obdobně v ambulantní i lůžkové péči.

Struktura úhrad dle odbornosti pracoviště

V ambulantní péči dlouhodobě tvoří největší část úhrad interní obory, jejichž podíl se ve všech letech pohybuje okolo 37–39 %. Druhou nejvýznamnější skupinou je praktické a zubní lékařství, jehož podíl však postupně klesá. Naopak chirurgické obory v čase mírně posilují a v roce 2024 dosahují již více než 12 % ambulantních úhrad. Významný a relativně stabilní podíl mají také odbornosti spojené s ORL, oftalmologií, urologií a ARO.

Lůžková péče je ve všech sledovaných letech výrazně koncentrovaná do tří hlavních skupin odborností – chirurgických oborů, oborů spojených s gynekologií, ortopedií a plastickou chirurgií a interních oborů. Tyto tři skupiny každoročně tvoří přibližně 90 % všech úhrad v lůžkové péči. Jejich pořadí se mezi lety mírně mění, ale jejich dominance zůstává stabilní.

Struktura úhrad podle skupin zdravotnických prostředků

Nejvyšší podíl na celkových úhradách zdravotnických prostředků dlouhodobě tvoří skupina 77 – prostředky pro intenzivní a invazivní kardiologii, jejíž podíl v průběhu let postupně roste z 10,3 % v roce 2020 na 11,4 % v roce 2024. Významné zastoupení mají také prostředky pro inkontinentní pacienty (skupina 2), které však naopak mírně klesají z přibližně 11,9 % na 9,2 %.

Stabilně vysoký podíl vykazují rovněž kardiostimulátory, defibrilátory a chlopně (skupina 53) a zdravotnické prostředky pro pacienty s diabetem a poruchami metabolismu (skupina 5), jejichž podíl se pohybuje okolo 7–9 %. Významnou skupinu představují také prostředky pro pacienty se stomií (skupina 3), případně v roce 2024 nově výrazněji zastoupený obvazový materiál a náplasti (skupina 1).

Celkově je patrné, že struktura úhrad podle skupin zdravotnických prostředků zůstává v čase relativně stabilní, přesto však některé specializované a technologicky náročné skupiny, zejména v oblasti kardiologie, postupně posilují svůj podíl na celkových výdajích.

Závěr

Celkově se ukazuje, že úhrady zdravotnických prostředků dlouhodobě rostou, zatímco jejich struktura podle typů péče zůstává relativně stabilní. Výrazná regionální koncentrace úhrad pak pravděpodobně odráží roli velkých nemocnic, specializovaných pracovišť a lékařských fakult ve velkých centrech. Pro přesnější interpretaci trendů by bylo vhodné zohlednit i inflaci a cenový vývoj, aby bylo možné oddělit růst daný objemem péče od růstu způsobeného cenami.