Úvod

Odpadové hospodářství ve středověké Praze

Na podzim roku 2024 byl na Václavském náměstí odebrán geoarcheologický profil k účelům mikromorfologických a geochemických analýz. V jeho mocné stratigrafii byla identifikována vrstva Dark Earth, která představuje jeden z prvních důkazů středověkého městského odpadu tohoto typu v Praze.

Cíle výzkumu

Identifikovat a popsat výskyt Dark Earth ve středověké Praze
Rekonstruovat vývoj odpadového hospodářství ve veřejném prostoru města
Rozlišit vrstvy antropogenního a fluviálního původu
Zhodnotit význam chemických a mikromorfologických markerů v archeologickém kontextu

Odebraný profil na Václavském náměstí

Dark Earth

Dark Earth je archeologický termín označující tmavě zbarvené, často humusem bohaté vrstvy půdy, které vznikaly v městském nebo sídlištním prostředí v důsledku dlouhodobé lidské činnosti.

Charakteristika

Dark Earth se vyznačuje tmavě šedou až černou barvou, která je způsobena vysokým obsahem organické hmoty – například z rozkládajících se odpadků, dřevěného uhlí nebo výkalů. Struktura těchto vrstev bývá často drobivá a nehomogenní, s četnými antropogenními příměsemi, jako jsou úlomky keramiky, kostí, uhlíků, popela a dalších materiálů vzniklých lidskou činností. Chemické složení je charakteristické vysokým obsahem fosforu, uhlíku a v některých případech i těžkých kovů, například olova či mědi, což svědčí o intenzivní hospodářské činnosti. Tyto vrstvy vznikají v důsledku každodenního provozu ve městě – jako následek ukládání odpadu, rozpadu stavebních materiálů, hnojení nebo nahromadění kuchyňských zbytků.

Vyskyt

Dark Earth se vyskytuje ve vrstvách středověkých měst, jako jsou Praha, Londýn či Paříž, a to často na místech, která byla opuštěna nebo později přetvořena k jinému účelu. V kontextu pozdně antických a post-římských sídel je například v Londýně spojována s úpadkem městské struktury a proměnou urbanistického prostředí. Z hlediska archeologické stratigrafie představuje Dark Earth důležitý indikátor změny způsobu využívání prostoru a zároveň slouží jako známka městského odpadu a lidské aktivity.

Význam v archeologii

Dark Earth poskytuje důležitý důkaz o změnách v urbanismu a každodenním způsobu života, například o přechodu od husté zástavby k otevřenějšímu, smíšenému využití prostoru. Je klíčová pro rekonstrukci městského prostředí, hospodářské činnosti i systému nakládání s odpady. Zároveň představuje cenný objekt mikromorfologické a geochemické analýzy, která umožňuje zjišťovat původ sedimentů, charakter využití prostoru a intenzitu lidské činnosti v dané oblasti.

Lokalizace

leaflet() %>%
  addTiles(group = "Základní mapa") %>%
  addProviderTiles(providers$Esri.WorldImagery, group = "Ortofoto") %>%
  addMarkers(lng = 14.42537, lat = 50.08106,
             popup = "Odebraný profil – Václavské náměstí") %>%
  setView(lng = 14.42537, lat = 50.08106, zoom = 17) %>%
  addLayersControl(
    baseGroups = c("Základní mapa", "Ortofoto"),
    options = layersControlOptions(collapsed = FALSE)
  ) %>%
  addScaleBar(position = "bottomleft")

Profil

Profil ukazuje typickou sekvenci městského vývoje – od raných, málo narušených vrstev přes intenzivně využívaný městský prostor (Dark Earth) až po pozdější stavební zásahy. Vrstva Dark Earth je zde výborně zachovaná a ideální pro mikromorfologické a chemické analýzy.

raw <- read.table("barvy2.txt", header=TRUE, sep="\t", dec=",", check.names = FALSE)
raw$soil_color <- with(raw, munsell2rgb(hue, value, chroma))
depths(raw) <- id ~ top + bottom
hzdesgnname(raw) <- 'name'
plotSPC(raw, name.style = 'center-center', width = 0.25, axis.line.offset = -5)

Ternární diagram

Diagram ukazuje podíl písku, prachu a jílu v jednotlivých vrstvách. Většina vzorků má vysoký podíl prachu, což odpovídá klidným, antropogenním podmínkám ukládání.

raw <- read.table("granulometry.txt", header = TRUE, sep = "\t", dec = ",", check.names = FALSE)
newdata2 <- raw[-c(22:27), ]
newdata2$category <- as.character(newdata2$category)
newdata2$category[newdata2$category == "sanitation layer -mid-to-late 14th century"] <- "sanitation layer"
newdata2$category <- as.factor(newdata2$category)

category_colors <- c(
  "sanitation layer" = "grey",
  "flood in 1280" = "black",
  "17th century" = "red",
  "16th century" = "blue",
  "15th century" = "green",
  "mid-to-late 14th century" = "purple",
  "after 1348" = "orange",
  "12th century" = "cyan",
  "before 12th century" = "pink"
)

# Ternární graf
ggtern(newdata2, aes(x = sand, y = clay, z = silt)) +
  geom_point(aes(color = category), alpha = 0.75, size = 3) +
  scale_color_manual(values = category_colors) +
  scale_size_continuous(range = c(3, 10)) +
  theme_rgbw() +
  theme(legend.position = "bottom") +
  guides(
    color = guide_legend(nrow = 5, byrow = TRUE, override.aes = list(size = 5, alpha = 1)),
    size = guide_legend(nrow = 1)
  )

Geochemické profily

Grafy zobrazují koncentrace fosforu, vápníku a olova v různých hloubkách. Fosfor a vápník jsou zvýšené ve středověkých a novověkých vrstvách v souvislosti s odpady a stavebními činnostmi. Olovo vrcholí v 17. století, starší vrstvy vykazují nízké hodnoty všech prvků.

data <- read.table("xrf.txt", sep = "\t", header = TRUE)

# Zprůměrování podle Sample
elements <- c("P", "Ca", "Pb")
data_avg <- aggregate(data[, elements],
                      by = list(Sample = data$Sample,
                                Depth = data$Depth,
                                Category = data$Category),
                      FUN = mean, na.rm = TRUE)

# Barevné přiřazení ke kategoriím
category_colors <- c(
  "flood in 1280" = "black",
  "17th century" = "red",
  "16th century" = "blue",
  "15th century" = "green",
  "mid-to-late 14th century" = "purple",
  "after 1348" = "orange",
  "12th century" = "cyan",
  "1348" = "brown",
  "before 12th century" = "pink"
)

# Základní base R graf s barvami a legendou
par(mfrow = c(1, 3), mar = c(5, 4, 4, 8), xpd = TRUE)
for (el in elements) {
  cols <- category_colors[as.character(data_avg$Category)]
  plot(data_avg[[el]], data_avg$Depth,
       main = paste("Profil prvku", el),
       xlab = paste(el, "(ppm)"),
       ylab = "Hloubka (cm)",
       pch = 19,
       col = cols,
       ylim = rev(range(data_avg$Depth)))
}
# Přidání společné legendy vpravo vedle grafů

legend("bottomright",
       legend = names(category_colors),
       col = category_colors,
       pch = 19,
       cex = 0.8,
       bty = "n",
       title = "Období")

Závěr

Výzkum na Václavském náměstí přináší cenné poznatky o sedimentárních a geochemických procesech ve městském prostředí. Kombinace mapování, XRF analýz a půdního profilu nabízí detailní pohled na vývoj prostoru v čase.

Vytvořeno pomocí R a balíčků ggplot2, leaflet, ggtern, aqp a heatmaply.

Geoarcheologický výzkum Václavského náměstí